Bigbítové začátky a konce















Současnost
Historie
Technika
Návštěvní kniha
Kontakt
Za koho jsem hrával...


K Fooru mě v listopadu 2003 přetáhl Zbyňa, bývalý kolega z Casperu. Už na první "oťukávací" zkoušce jsem přislíbil svou spoluúčast a to nejen proto, že jsem byl po rozpadu Casperu a marných pokusech o jeho resuscitaci pěkně vyčerpaný, ale hlavně proto, že styl který Foor hrál mi opravdu seděl, spoluhráči byli ochotní hodně experimentovat a měli spoustu elánu...

FooR - stará sestava


V době mého nástupu hrál FooR v této sestavě: Jirka Hejda- zpěv, Jarek Janík- klávesy, Přema Janík- kytara, Zbyňa Majkút- basa, David Gottwald- bicí. Hrávaly se jak vlastní, tak převzaté věci. Stylově se dalo o FooR-u hovořit coby o bigbítové kapele. Jako úspěch se dá označit 3. místo, které jsme získali na soutěži "Leciánova bota" v Uherském Ostrohu.

Prosinec 2003 Leciánova Bota 2004
Sestava zima 2003 (Chátra, Přema)
Leciánova Bota duben 2004


V průběhu jara 2004 nás opustil první kytarista Přema, hodně jsme "přitvrdili" a naše řady se rozrostly o Aleše Lenharta, se kterým jsme spolu se Zbyňou hrávali za Casper. Protože jsme hrávali některé věci od Casperu, potřebovali jsme zpěvačku, která by byla schopná důstojně zastoupit Markétu. Pro tyto účely jsme zlanařili Táňu, nicméně nakonec se s námi na pódiu vůbec neukázala.

Červenec 2004 Červenec 2004
Sestava léto 2004 (Aleš, Jirka)
Sestava léto 2004 (Aleš, Jirka, Chátra)
Zleva: Jerry, Aleš, Dejv, Zbyňa, Jirka a nakonec Chátra FooR, Zleva: Jirka, Aleš, Chátra (ne, opravdu mi nikdo nehodil hračky do kanálu :-)), Zbyňa, Táňa, Jerry, Dejv
Kompletní sestava léto 2004
"Pracovní" sestava léto 2004


Další perzonální změna se uskutečnila v průběhu léta 2004, kdy jsme se rozloučili s bubeníkem Davidem Gottwaldem, který měl na hraný styl odlišný názor než zbytek kapely. Poslední akce, kterou odehrál byl festival Stone Rock a pak byl nahrazen Romanem Doležalem, který semnou hrával dřív jak v Casperu, tak v Goldenu. Poprvé se představil na přehlídce kapel Vánoce natvrdo, která se konala 18.12.2004. Mezi tím se kapela stačila přejmenovat na FooREvolution a úplně změnit styl.

Sestava prosinec 2004


Po nějaké době nás opustil bubeník Dolmajstr a přestože jsme se se Zbyňou opravdu snažili sehnat důstojnou náhradu, nepovedlo se. Poslední vystoupení FooRu se uskutečnilo 29.1.2005 v Bojkovicích...
Stránky Fooru jsou k nalezení tady, za což vděčím spolukonferenčníkovi Netopýrovi.

V Casperu jsem začal hrávat někdy v dubnu 2000, poté co odešel dosavadní druhý kytarista Libor Lenhart. Byl to pro mě prakticky návrat na bigbítovou scénu, po období "sólových projektů", které nevedly ke zdaru a navíc se začaly značně odchylovat od stylu který jsem chtěl hrávat. Oslovila mě Markéta, se kterou jsem předtím zkoušel dávat dohromady projekt, ze kterého se nakonec vyklubala formace Náhodné asociace. Byl jsem rád, že se zase potkám s Romanem Doležalem, se kterým jsem svého času hrával v Goldenu a spolupráce s ním byla po profesní stránce opravdu příjemná.
Vytvořili jsme "trvanlivou" sestavu, Casper hrál ve složení Markéta Pelková zpěv, Aleš Lenhart a já kytary, Zbyňa Majkút basa, Roman Doležal bicí a zpěv.

Markéta Aleš Chátra Zbyňa Dolík

Casper se v té době nacházel v jakémsi mrtvém bodě, protože kytarista Aleš Lenhart byl zrovna na vojně a tak se zrovna moc nezkoušelo. Naštěstí se nějak podařilo dát dohromady repertoár složený 50:50 z vlastních a převzatých skladeb a v létě už jsme byli schopní hrávat. Hrálo se hlavně s kapelou Reflexy originál, kde hrál Dolík na bicí.
V únoru 2001 jsme se vydali do Brna, do studia pana Ivana Jaroše, kde jsme během dvou dní nahráli "maxisingl" čítající čtyři skladby. Spolupráce s panem Jarošem byla velmi dobrá a přestože jsme neměli s nahráváním žádné zkušenosti, odvedli jsme velmi dobrou práci. Každopádně to byla zkušenost k nezaplacení, což mi zajisté dosvědčí každý muzikant, který byl ve studiu.

Přední strana Booklet Zadní strana

Takže CD bylo na světě, za což vděčíme podpoře všech (oni ví a nebudu je jmenovat, abych na někoho nezapomněl), v první řadě našim dvěma štědrým sponzorům, firmě Auto P a Watrio a bylo potřeba jej pokřtít. Toto jsme spáchali v červnu 2001 v sále Orlovny v Uherském Hradišti. Jako kmotra jsme přizvali Jirku Kocmana, kytaristu spřízněných Reflexů originál.

Pokřtěno!!!


Casperu se v té době opravdu dařilo a všechno vypadalo podezřele "růžově". Je jasné, že v takové situaci se něco nepříjemného prostě musí přihodit. Taky že jo a nenechalo to na sebe dlouho čekat. Nějak se nepohodli Aleš s Dolíkem, ani se mi o tom nechce rozepisovat. Takže jsme zůstali jen čtyři. Naštěstí nám pomohl Andrew Ataman z veselského metalbandu Hysteria, který se v bleskovém čase naučil většinu repertoáru Casperu, takže bylo možné odehrát to, co bylo slíbeno. Nakonec jsem musel hrát coby jediný kytarista a řeknu vám, je to záhul...
Další nepříjemný zvrat nastal, když se Dolík musel začít věnovat rodičovským povinnostem a tak mu na bigbít nezbýval vůbec čas. Nějakou dobu jsem zkoušel sehnat adekvátní náhradu, nicméně nějak se nedařilo a Casper šel nevyhnutelně k ledu...
Halogen

Jak je psáno v historii Goldenu, dostali jsme se pod vedení Radima Kadlece, obecně známé postavy s jeho heslem "Raději šokovat, než zapadat prachem".
V sestavě Radim Kadlec - zpěv, Jimmy kytara, já - kytara, Kendy - basa a Roman Číhal - bicí, jsme hráli od konce srpna 1998. Byla to obrovská zkušenost, hráli jsme opravdu náročné věci od starých anglických metalových kapel a měli jsme možnost hrát s několika opravdu uznávanými českými formacemi (Kabát, Arakain, Citron)...
Halogen

První šok nastal tehdy, když nás Radim vytáhl na první koncert (shodou okolností na Mikuláše 98´) v maskách čertů, nejen my jsme se tomu divili. Nápady mu rozhodně nechyběli, kdyby mu v jejich realizaci nechyběla větší preciznost a nepřekážel chlast, mohli jsme to i někam dotáhnout. Většina vystoupení byla zakončena tradiční "Show v teniskách", což si snad domyslí každý. Docela se divím, že nám žádný koncert neukončila přivolaná policejní hlídka :c)

Kendy a Chátra HOBLUJ!!!!

Jak jsem psal výše, získal jsem spoustu zkušeností, poznal jsem spoustu lidí a v nemalé míře, mé instrumentální dovednosti se k nepoznání zlepšily.
Halogen jsem opouštěl dvakrát, prvně zjara 99´ a definitivně v červnu téhož roku. Důvod - ponorka...


Má první kapela, Golden, vznikla někdy v roce 1996 kolem kytaristy Ivo Ledabyla (momentálně Argema). Na bicí hrál Radek Peprníček, na basu s nejvyšší pravděpodobností Jura "Holzer" Chvilíček. Já jsem v té době zkoušel štěstí s basou a občas jsme si zahráli s kytaristou Ondrou "Jimmym" Jalůvkou. Proto mě Ivoš, můj tehdejší spolužák, požádal abychom se přijeli ukázat na zkoušku a tak nějak jsme se stali členy. Poté dostal Ivoš "lano" ke Čmelákům a Golden hrál jen s jednou kytarou v sestavě Jimmy, já a Radek. Nějak mě ta basa moc neříkala, tíhnul jsem spíš k šesti strunám a tak jsem do všeho uvrtal spolužáka Kena, který byl v té době vášnivý bigbíťák - konzument. Kendy to vzal opravdu poctivě a tak nebyl větší problém postavit se v nové sestavě na pódium a relativně hladce odehrát celý večer.
Jimmy,Ken,Chátra,Toník,dole???,Radek

Hrávalo se na různých večírcích a menších akcích, občas jsme si zahráli s některou za "slavnějších" okresních kapel.
V této sestavě Golden fungoval až do července 1997, než nastala několikaměsíční přestávka způsobené odchodem Radka. Přestože bez bicích, zkoušeli jsme dál než se objevil Roman "Dolík" Doležal, který do té doby hrával v kapele Cobra s Jarkem Filgasem. Dolík Goldenu pomohl hlavně tím, že na zkouškách zavedl jakousi štábní kulturu a v neposlední řadě, Dolík je i výborný zpěvák,tím pomohl hlavně mě, protože odezpívat celý večer bylo jaksi na hranici mých sil. Jeho působení bohužel netrvalo dlouho, po několika měsících odešel do kapely Reflexy original, takže jsme byli zase bez bubeníka. Naštěstí Toník o kterém by bylo vhodné napsat podstatně víc, protože nám byl managerem, řidičem, pořadatelem a zvukařem v jedné osobě, sehnal dalšího bubeníka, zkušeného Radka Číhala.
Tato sestava byla prakticky poslední, protože jsme nechtěli hrávat komerční bigbít ale tvrdší, klasickou metalovou muziku a tak jsme přešli pod vedení Radima Kadlece, kontroverzní postavu hradišťských pódií...